|
|
Mikrosatelitní panel pro srnčí zvěř a jeho využití
Podlipná, Eliška
Bakalářská práce, jak už napovídá název Mikrosatelitní panel pro srnčí zvěř a jeho využití, se zabývá analýzou mikrosatelitních markerů srnčí zvěře. Cílem práce bylo sestavit mikrosatelitní panel pro srnčí zvěř a otestovat ho. Dále zjistit genetickou variabilitu srnčí zvěře na území ŠLP Křtiny a zjistit, zda překážky jako železniční trať, řeka nebo silnice představují pro srnčí zvěř migrační bariéru. V letech 2017-2018 bylo na území ŠLP Křtiny nasbíráno 40 vzorků srnčí zvěře. Vzorky byly analyzovány pomocí sedmi mikrosatelitních markerů, pro které byla optimalizována multiplex PCR. Pomocí statistických analýz bylo zjištěno, že na území ŠLP Křtiny se nachází pouze jedna populace srnce obecného a vnitrodruhové rozdíly jsou na úrovni jedince, nikoli na úrovni potenciálních skupin. Železniční trať, řeka ani silnice nepředstavují bariéru pro migraci srnčí zvěře ani pro tok genetické informace. Pro další studie navrhuji, aby byl rozšířen mikrosatelitní panel i území odběru vzorků (např. z různých částí ČR).
|
|
|
Vliv zvěře na stav a vývoj dřevinné vegetace v regionu Týna nad Vltavou
Odehnal, Lukáš
Předmětem zkoumání této diplomové práce byl monitoring okusu lesních dřevin v honitbě Bečice. Monitoring okusu byl proveden na jaře a na podzim roku 2015 na dvanácti obdélníkových plochách podle metodiky pro šetření okusu (Čermák, Mrkva, 2003). Při tomto šetření bylo zkontrolováno 3 622 jedinců osmi různých druhů dřevin. Mezi tři nejčastěji se vyskytující dřeviny patřil dub zimní (Quercus petreaea), dále buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies). Nejvyšší průměrné poškození okusem (82 %) bylo zaznamenáno u jedle bělokoré (Abies alba), naopak nejnižší průměrné poškození (15,24 %) u borovice lesní (Pinus sylvestris). Poškození okusem je v zájmovém území způsobeno převážně srnčí zvěří, početnost její populace byla dána do vztahu s poškozením a v závěru práce jsou popsány návrhy na zmírnění vlivu zvěře na dřevinnou vegetaci pro lesní a myslivecké hospodáře.
|
|
|
Kraniometrické vyhodnocení trofejí zvěře ulovené na Strakonicku v roce 2015
KROUPA, Robert
Práce se zabývá kraniometrickým vyhodnocením trofejí zvěře ulovené na Strakonicku v roce 2015 a předložené na chovatelské přehlídce trofejí v rámci působnosti okresního mysliveckého spolku (OMS) Strakonice v roce 2016. Celkem bylo zadokumentováno 604 kusů předložených trofejí srnce obecného (Capreolus capreolus). Pokud to bylo možné, bylo u každé měřeno až 16 kraniometrických rozměrů na lebce, 4 rozměry na spodní čelisti a také 3 rozměry na paroží. Též byla pořízena fotodokumentace většiny měřených trofejí. Z výše uvedených měření vyplynulo a bylo vyhodnoceno, že některé kraniometrické hodnoty jsou více či méně závislé na věku či hmotnosti jedince a jiné naopak nejsou.
|
|
|
Vyhodnocení hmotnosti zvěře ulovené ve vybraných honitbách Konstantinolázeňska
POKORNÝ, Radek
U volně žijící populace jelena siky, srnce obecného a prasete divokého v mikroregionu Konstantinolázeňsko v České republice, byla zjišťována hmotnost nevyvržené zvěře, hmotnost po vyvržení, hmotnost hlavy a distálních partií končetin a hmotnost vnitřních orgánů (srdce, plíce, játra, slezina, ledviny). Byla vypočtena vzájemná ko- relace mezi zjištěnými hmotnostmi. V této práci byl zjišten hmotnostní poměr mezi vyvrženou a nevyvrženou hmotností. U siky byla hmotnost vyvrženého těla 74,03 % z celkové hmotnosti. Vyvržená hmotnost prasete divokého tvořila 78,56 % z celkové hmotnosti a u srnčí zvěře byl tento poměr 76,66 %. Získaná data byla statisticky ana- lyzována na vliv věku, pohlaví a fázi lovecké sezóny na hmotnost. Pro divoká prasa- ta bez rozdílu věku bylo statisticky prokázáno, že s věkem roste tělesná hmotnost. U kolouchů jelena siky bylo statisticky prokázáno, že kusy ulovené do 15. ledna mají menší hmotnost než kolouši ulovení po 15. lednu. Dále bylo pro siku bez rozdílu věku statisticky prokázáno, že samci mají větší tělesnou hmotnost než samice. Další statistiky jsou k nahlédnutí ve výsledcích této práce.
|
|
|
Gastrointetsinální hlístice divokých přežvýkavců ČR
Heinclová, Pavla ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na výskyt gastrointestinálních hlístic u jelenovitých v České republice. Cílem práce bylo zjistit druhová skladbu gastrointestinálních hlístice srnce obecného (Capreolus capreolus) a daňka evropského (Dama dama). Při výzkumu byla přítomnost parazitů v trávicím traktu srnce obecného a daňka evropského zjišťována parazitologickou pitvou, která byla prováděna v laboratoři katedry zoologie a rybářství FAPPZ ČZU v Praze podle K. I. Skrjabina.
Pitevní materiál byl získáván z ulovených kusů v letech 2009 - 2014. Celkem bylo uloveno a pro výzkum použito 15 kusů zvěře pocházejících ze Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Z tenkého střeva byly určeni jednotliví jedinci za pomoci mikroskopu a determinančního klíče. Mezi determinační znaky určované u samic patří celková délka, šířka těla, tvar a velikost vulvy, přítomnost vulvalní chlopně, vzdálenost vulvy od řitního otvoru, tvar konce těla. U samců byly sledovány znaky: celková délka, tvar a velikost spikul, gubernákula. Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu.
Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. Nález obsahoval Trichostrongylus capricola, Nematodirus fillicolis a Oesophagostomum venulosum, Cooperia pectinata a následně vyhodnocena prevalence.
Z výsledků pitvy tenkého střeva vyplývá, že nejvyšší prevalence u srnčí a dančí zvěře dosahuje Trichostrongylus capricola (60 %) a Nematodirus filicollis (20 %). Nejnižších prevalence dosahovali shodně Oesophagostomum venulosum a Cooperia pectinata (6,7 %).
Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. U vzorků byla dále počítána prevalence výskytu. Prevalence byla shodná s výzkumy provedenými v dalších státech Evropy. Při porovnání s výzkumy v ČR u Trichostrongylus capricola došlo oproti jinému výzkumu z roku 2008 k snížení prevalence.
|
|
|
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Plzeňsku
Horváth, Vít ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Abstrakt
Náplní bakalářské práce bylo provést analýzu s následným vyhodnocením mortality srnčat při senoseči v honitbě HS Kalec, okres Plzeň-sever, umístěné v západní části České republiky. V první části této práce je popsán Srnec obecný (Capreolus capreolus), jeho rozšíření na našem území, biologie, etologie a hospodaření s ním.
V druhé části je popsán samotný projekt, kdy byly v honitbě HS Kalec vybrány
a vytyčeny tři modelové zkusné plochy, na kterých byla před senosečí v termínu mezi 15. červnem až 24. červnem 2015 provedena ochranná opatření.
První lokalita zkusné modelové plochy číslo 1. byla procházena myslivci se psy. Druhá lokalita zkusné modelové plochy číslo 2. byla ošetřena pachovým odpuzovačem zvěře a také zvukovým plašičem. Třetí lokalita modelové plochy byla pouze monitorována. Tyto zkusné plochy byly po provedené senoseči znovu procházeny a bylo zjištěno, že v blízkosti zkusné modelové plochy číslo tři došlo k posečení a usmrcení dvou srnčat. U zbylých dvou modelových zkusných ploch nebylo posečení srnčat zjištěno.
Tyto zkusné plochy byly posléze po provedené senoseči a zjištění skutečného stavu posečených srnčat mezi sebou porovnány a výsledky budou uvedeny v této bakalářské práci. Důležité bylo ze zjištěných skutečností vyhodnotit mortalitu srnčat v konkrétní honitbě. A to v návaznosti na provedená mitigační opatření. Výsledkem této práce byla záchrana tří srnčat. Tyto výsledky bakalářské práce poskytly velmi zajímavé zjištění, které se následně dá využít pro myslivecký management. A to při chovu srnčí zvěře v myslivecké praxi.
Klíčová slova: srnec obecný, mláďata, usmrcení, honitba (HS Kalec, Žihle)
|
|
|
Vyhodnocení přikrmování v honitbě Vitice a jeho vliv na tělesnou kondici srnčí zvěře
Švrčula, Vladislav ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Ježek, Miloš (oponent)
Teoretická část popisuje srnčí zvěř z hlediska etologie, biologie a zabývá se škodami způsobenými jejím pobytem v lese, rozdělením krmiva, jeho dávkováním a mysliveckým managamentem se srnčí zvěří.
V oblasti výzkumu se diplomová práce zabývá vyhodnocením přikrmování v honitbě Vitice a jeho vlivem na kondici a tělesnou hmotnost srnčí zvěře v letech (2000 2014). K vyhodnocení dat bylo použito vícenásobné lineární regrese, Spearmanův korelační koeficient a neparametrický test Kruskal Walisova ANOVA. V rámci výzkumu bylo v dané oblasti zjištěno, že postupné navyšování předkládaného krmiva mělo vliv na tělesné zvyšování váhy srnčí zvěře.
|
|
|
Útěkové chování srnčí zvěře
Waignerová, Pavla ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Práce se zabývá způsobem života naší nejběžnější zvěře, srnčí zvěře a to především útěkovým chováním a strategií útěku. Pozorování bylo zaměřeno na vnímání magnetického pole Země srnčí zvěří. Což se v této práci kvůli nedostatku dat neprokázalo. Další pozorování se zabývalo reakcí na příchozího člověka v souvislosti s vnímáním barev a intenzitou osvětlení. Útěková i reakční vzdálenost se ukázaly jako závislé na barvě oblečení i na intenzitě osvětlení, reakce i útěk přišli dříve, když byl pozorovatel oblečen v červeném oblečení, než když se pohyboval v zeleném. A při vyšší intenzitě denního světla reagovala zvěř dříve, než když byla světelná intenzita nižší. Výsledky experimentální části práce nepotvrdily hypotézy obdobných vědeckých prací zabývajících se magnetorecepcí a zrakovým vnímání srnčí zvěře.
|
|
|
Analýza kraniometrické variability v populaci srnce obecného (Capreolus capreolus) v okrese Žďár nad Sázavou
Košinová, Klára ; Hanzal, Vladimír (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Účelem této studie bylo zjistit vzájemnou korelaci délky dolní čelisti srnčí zvěře holé s dobou lovu, hmotností a věkem jedince. V rámci okresu Žďár nad Sázavou probíhal od roku 1992 sběr a měření dolních čelistí srnčí zvěře samičí a mláďat. Celkem bylo vyhodnoceno 7560 dolních čelistí v letech 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 a to 3888 od srn a 3672 od srnčat. Z celkového počtu ulovených kusů bylo odevzdáno pouze 66%. Po vyhodnocení dat, byla zjištěna vzájemná korelace mezi délkou dolní čelisti holé srnčí zvěře, hmotností a věkem jedince. Tyto vztahy byly statistiky prokazatelné. Průměrná délka dolní čelisti byla u srn 153,44 mm při hmotnosti 13,03 kg a věku 4,4 roku. Průměrná délka dolní čelisti srnčete byla 129,3 mm při hmotnosti 7,96 ve věku od 5 do 7 měsíců.
|
|
|
Parazitofauna srnce obecného (Capreolus capreolus, L.) v regionu Náchod
Řezníček, Pavel
Tato bakalářská práce monitoruje parazitofaunu srnce obecného v regionu Náchod, přesněji v honitbě Mysliveckého sdružení Velká Jesenice. Zaměření práce je především na nematodózy trávicí a dýchací soustavy. V práci je popsán srnec obecný a dále vnější a vnitřní parazité spárkaté zvěře. Největší důraz je kladen na popis živočichů parazitujících právě na srnčí zvěři. V praktické části je podrobně popsána lokalita a metody použité při vyšetřování vzorků. Výsledky vyšetření jsou podrobně rozebrány a navržena opatření a doporučení pro chov srnčí zvěře v lokalitě.
|
host ::
RSS.